Konference COMSOL Multiphysics oslavila 10. narozeniny
Desátý ročník Konference COMSOL je u konce a je čas na krátké zhodnocení. Jubilejní ročník byl obohacen o výstavku fotek a programů z loňských ročníků, o fotokoutek a také o rozšířený počet prezentujících firem – kterým srdečně děkujeme. Připravit příspěvek není lehké a všem firmám se prezentace náramně povedly. Ale popořadě…
Středeční „příjezdní“ den byl tentokrát ve znamení společné procházky do zahrad Mendelovy univerzity v Lednici. Je to čtvrtý ročník, kdy se konference konala v Lednici, a bylo to snad poslední zajímavé místo v krátké dochozí vzdálenosti, které jsme ještě s konferenčními hosty neprozkoumali.
Následný neformální večer byl ve znamení posezení různých skupinek hostů, které se v průběhu večera vytvořily. Vzhledem ke klidnému a snad i poměrně krátkému večeru začalo čtvrteční ráno ve svěžím tempu. Po zahájení konference se zaplněný sál dozvěděl novinky v COMSOL Multiphysics 6.4 a jaké jsou pracovní postupy pro ladění efektivní simulace – což byl příspěvek naší milé kolegyně Nancy Bannach z firmy COMSOL.
Po přestávce s prohlídkou digitálních posterů začal blok příspěvků firem s nebývale povedenou zvanou přednáškou. Jiří Hauptvogel z norské zbrojovky Nammo AS představil celou řadu zajímavých simulací a nechal nahlédnout do způsobu virtuálního vývoje v moderní západní firmě s vyšším počtem simulačních inženýrů. O to příjemnější však byl fakt, že následná prezentace ryze české firmy KPB Intra se v kvalitě inženýringu nelišila a obecenstvo obdivně a zaujatě poslouchalo, jak lze pomocí chytré simulace vylepšit senzor vysokého napětí, aby nebyl ovlivněn deštěm. Do třetice všeho dobrého zazněla přednáška Heleny Picmausové z Fraunhofer IOSB, která byla rovněž zajímavá. Před obědem jsme stihli ještě společné focení, při kterém se zaskvěl náš kolega Jiří Šusta, který několikrát předvedl obdivuhodný sprint od spouště fotoaparátu k usmívajícímu se davu před ním.
V tu chvíli již ale běželo drama letošního ročníku! Pepa Souček, tradiční host naší konference působící v IMO IMOMEC v Belgii, totiž ztratil důležité modré desky. Hledali jsme všude, dokonce jsme využili i WhatsAppovou skupinu konference k žádosti, ať se případný nálezce ozve. Bez úspěchu.
Poobědový program začal další ze zvaných přednášek. Není mnoho lidí, kteří by měli více zkušeností ze světa kolem počítačových simulací ve vědě a technice, než Daniel Ericsson, v současnosti působící ve své vlastní firmě Deflexional. Daniel velmi srozumitelně provedl posluchače několika modely dotaženými až do podoby aplikace – počítačového programu pro široké publikum. Dlouhý potlesk byl zcela zasloužený a navíc jsme mohli vyhlásit i radostnou zprávu, že modré desky Pepy Součka nalezl řidič autobusu z Břeclavi do Lednice. Následovaly minikurzy Matouše s Tomášem – o simulacích elektromagnetismu a homogenizaci materiálu.
Po přestávce pokračovaly prezentace firem: Exergyn, KOSTAL Engineering a IMO IMOMEC, který opět přinesl „kvantovou“ vložku. Ke slovu se také opět dostal Matouš, který spolu s Ústavem termomechaniky AV ČR prezentoval simulační model vytvořený pomocí Electric Discharge Module. Poté se publikum v krátkosti dozvědělo o nové iniciativě VUT v Brně – vedoucí Ústavu teoretické a experimentální elektrotechniky na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií hovořil o kurzu simulací zakončeném průmyslovým mikrocertifikátem. Není mnoho akademických pracovišť, která by simulace vyučovala spolu s validací experimentem a navíc by tuto výuku zpřístupnila i firmám.
Toto byl pomyslný předěl mezi komerčním a akademickým světem. Následovala krátká koordinační schůzka univerzit a po ní jsme se již všichni odebrali do vinného sklípku a na posezení před ním. Tam jsme krátce poté rozvinuli i fotokoutek, jehož nejlepší fotografie vidíte v galerii. Poslední skupina se na pokoj odebrala kolem 3. hodiny ranní.
Páteční program tak byl v porovnání se čtvrtkem trošku ospalejší, což potvrdil Martin Kožíšek tím, že o solverech mluvil o 30 minut déle. Jen díky preciznosti dalších řečníků zpoždění dále nenarostlo. Mezi nimi byla i poslední zvaná přednáška Andrii Grytsana z COMSOL, který vystupoval online a provedl auditorium problematikou modelování kontaktů. Následoval blok uživatelských příspěvků z akademického sektoru a musíme s potěšením konstatovat, že se kvalitou vyrovnal čtvrtečním prezentacím firem. Obzvlášť potěšující byl fakt, že kvalitní simulační modely patřily spíše mladší generaci. A tak jsme obdivovali model Kateřiny Zedníčkové z VŠCHT v Praze, která modelovala ve více komponentech nukleaci šťavelanu vápenatého v elektrickém poli, nebo simulace Josefa Pouzara, který v projektu ESA za pomocí COMSOL Multiphysics navrhl účinnější labyrintová těsnění pro kosmické aplikace. Dalšími prezentujícími byli Petr Bartoň z Ústavu fyziky plazmatu AV ČR a Filip Zmeko ze Západočeské univerzity v Plzni, která opět prokázala vysokou úroveň výzkumu podporovaného simulacemi. Na konci prezentačního bloku vystoupila Sneha Samal z FZÚ AV ČR a Adam Gálik ze Žilinské univerzity v Žilině. Všem prezentujícím mnohokrát děkujeme za to, že nechali nahlédnout do svých simulačních modelů a sdíleli zkušenosti s ostatními. Po náročném pátečním dopoledni jsme se s chutí vydali na oběd, po kterém následovala poslední sekce digitálních posterů. Také všem, kteří přivezli digitální postery, děkujeme a věříme, že i ony přilákaly pozornost všech hostů, kteří se pohybují v podobném fyzikálním oboru.
Tento ročník Konference COMSOL Multiphysics byl důstojnou oslavou akce, která po desetiletí propojuje různé fyzikální a průmyslové oblasti podobně jako samotný simulační software COMSOL. Děkujeme za vytvoření příjemné atmosféry a těšíme se příští rok na setkání v hotelu Galant v Mikulově, v termínu 27.–28. 5. 2027
Váš tým HUMUSOFT